Prišiel k tomu ako slepá kura k zrnu,strká hlavu do piesku ako pštros,kradne ako straka.... Keď príde na operence, väčšina prirovnaní s nimi má mierne pejoratívny či pohŕdavý význam. Prečo vlastne? Prečo panuje všeobecný názor, že vtáky sú menejcenné, ba až hlúpe. Logicky môžeme argumentovať, že vtáky majú v porovnaní s cicavcami očividne menšie mozgy, preto musia byť hlúpejšie. No[...]
Jak mohou ptáci vytušit, že se blíží bouře, o které my zatím nemáme sebemenší ponětí? Jak najdou cestu do tisíce kilometrů vzdálených míst, když tam nikdy nebyli? Jak dovedou přesně napodobit složité zpěvy desítek dalších druhů? Jak si po šesti měsících… ...
Jak mohou ptáci vytušit, že se blíží bouře, o které my zatím nemáme sebemenší ponětí? Jak najdou cestu do tisíce kilometrů vzdálených míst, když tam nikdy nebyli? Jak dovedou přesně napodobit složité zpěvy desítek dalších druhů? Jak si po šesti měsících pamatují, kam si na ploše o velikosti stovek čtverečních kilometrů ukryli potravu? Možná je slovo genialita skutečně na místě. Dlouho jsme si mysleli, že ptáci řeší problémy křídly. Nyní se ukazuje, že používají mozek, který se svou výkonností rovná mozku primátů, a v některých ohledech dokonce i člověka. Výzkumy posledních let dokládají, že ačkoliv mají ptačí mozky odlišnou stavbu než mozky savců, ve své funkčnosti si s nimi nikterak nezadají. Ptáci si prostě našli vlastní cestu, jak používat hlavu. Jennifer Ackerman cestovala napříč světem, aby v pracovnách vědců i v terénu sesbírala nejnovější poznatky a vytvořila srozumitelný celek. Nezapomněla přidat svůj typický humor, čtivost a nadhled. Ať už jste kdokoli, sousloví ptačí mozeček budete po přečtení této knihy chápat zcela jinak. Jennifer Ackerman (narozena 1959) píše již více než tři desetiletí o vědě, přírodě a biologii člověka. Po celý život se snaží zpřístupňovat poznání co nejširšímu publiku, hledat místo člověka v přírodou daných souvislostech a kreativně uvažovat nad vědeckými fakty. Její styl spojuje čtivost a poutavost s předcházející pečlivou rešerší. Právě v tom tkví její hlavní dar a díky tomu se její práci dostává opakovaných ocenění. Mimo jiné získala stipendium americké Národní nadace pro literaturu v oblasti literatury faktu, Buntingovo stipendium a grant od Nadace Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet příspěvků a článků v mnoha publikacích, například National Geographic či New York Times. Především ale píše knihy. Genialita ptáků (The Genius of Birds) je nejnovější z nich, v pořadí sedmá.
