Sedmá funkce jazyka

Druhý román autora pozoruhodné knihy HHhH se opět pohybuje v historických kulisách, ale tentokrát jde o minulost o něco méně vzdálenou – o osmdesátá léta dvacátého století – a o radikální změnu žánru: Laurent Binet se místo historického románu pouští do vod postmoderny, krimirománu a konspiračního thrilleru. Historické události už nerekonstruuje do co nejpřesnějších detailů, nýbrž je coby výchozí materiál mistrně a hravě mísí s fikcí. Je 25. února 1980 a v jedné pařížské ulici srazila dodávka chodce. Šlo by zřejmě o tragickou, leč ničím výjimečnou událost, nebýt toho, že oním chodcem byl světoznámý francouzský sémiolog Roland Barthes a že se právě vracel z oběda s prezidentským kandidátem Françoisem Mitterrandem.
——-
"Francouzský spisovatel okouzlil čtenáře už románem HHhH, inspirovaným atentátem na Heydricha, a Sedmá funkce jazyka nezůstává jeho pověsti nic dlužná. Text mísí detektivku či konspirační thriller s groteskními prvky a jeho hlavním hrdinou je vlastně jazyk.
Jazyk skrývající tajemství moci, jehož klíč byl údajně v dokumentu, který po nehodě někdo Barthesovi ukradl. To dobře pochopí stávající prezident Valéry Giscard d’Estaing, nařídí celou záležitost vyšetřit a dokument sehnat."
Z recenze v Mladé frontě, kde titul získal hodnocení rovných 100%!