Kniha je spoveďou maďarského židovského lekára, deportovaného v roku 1944 do Auschwitz‑Birkenau, ktorý ako prominentný väzeň pracoval ako asistent Josefa Mengeleho a vykonával pitvy obetí jeho experimentov. Autor svoje svedectvo zapísal bez emócií a po vojne ho vydal hneď v roku 1946 ako šokujúci, naliehavý denník, ktorý podrobne opisuje selekcie, prevádzku plynových komôr, krematoriá a prácu sonderkomand. Autorka článku knihu považuje za ťažké, no nevyhnutné čítanie a odporúča ju tým, ktorí ignorujú alebo popierajú holokaust, ako aj mladým ľuďom, aby sa podobná história viac nezopakovala.
BlogInéMôj názor na knihu#adaura knihyByl jsem Mengeleho asistentemMiklos Nyiszlitip na knihuvojnová tematika
Autor, lékař z oblasti Sedmihradska, byl jako maďarský žid deportován v roce 1944 do Osvětimi, kde strávil osm měsíců. Díky své odbornosti a znalosti němčiny byl při selekci vybrán Josefem Mengelem, aby prováděl pitvy obětí jeho zrůdných experimentů. Jako… ...
Autor, lékař z oblasti Sedmihradska, byl jako maďarský žid deportován v roce 1944 do Osvětimi, kde strávil osm měsíců. Díky své odbornosti a znalosti němčiny byl při selekci vybrán Josefem Mengelem, aby prováděl pitvy obětí jeho zrůdných experimentů. Jako prominentní vězeň poznal zblízka nelidské praktiky „anděla smrti“ při pseudovědeckém výzkumu dvojčat i nepopsatelné peklo, které představovala práce tzv. sonderkomand v krematoriích. Hned po válce (1946), možná jako jeden z prvních, Nyiszli vydal své svědectví knižně. Nejde o literární zpracování v pravém slova smyslu, spíš o šokující, naléhavý deník, psaný s jediným záměrem: podat zprávu světu. Tak jako mnozí ani on dlouho „své přežití nepřežil“, deset let po osvobození umírá na infarkt. Kniha byla přeložena do mnoha světových jazyků a rovněž zfilmována (Šedá zóna, 2001).