V žaláři a vyhnanství. Ladislav Novomeský v éře stalinismu a poststalinismu

Slovenský básník, novinář a politik Ladislav Novomeský (1904–1976) náležel do okruhu marxistických intelektuálů, kteří byli krutě postiženi stalinskými represemi v padesátých letech. Monografie klade důraz na objasnění příčin Novomeského obvinění z tzv. slovenského buržoazního nacionalismu, jeho vyšetřování, odsouzení a věznění, dále se zabývá básníkovým dlouholetým nuceným pobytem v Praze spojeným se zákazem publikování a přežíváním na okraji společnosti, jeho pozdější politickou rehabilitací a postupným návratem do veřejného dění. Vykresluje Novomeského politický i lidský portrét a zamýšlí se nad motivy jednání levicového tvůrce, který službě komunistické ideji zasvětil celý život a po únoru 1948 za ni zaplatil pronásledováním, ztrátou osobní integrity a hlubokými pocity viny, znovu probuzenými a opětovně zklamanými nadějemi i zničeným zdravím, ale přesto se nikdy nedokázal s komunistickou stranou a její ideologií rozejít.