Marťana do uší ke každému kočárku! Marka Watneyho alias Marťana prostě musíte milovat! Viděla jsem film, který mě bavil, přestože tam hraje Matt Damon (mám ho sice vcelku ráda, ale pokaždé, když se o něm někdo zmíní, tak se mi prostě vybaví Team America… :D), ovšem (audio)kniha je něco docela jiného. Asi vám nemusím vysvětlovat, že je to vlastně úplně jiný příběh. Film je jiné[...]
Únava materiálu Únava materiálu může soudě podle názvu na první pohled působit jako to pravé čtení pro mámu na mateřské. Každopádně je to první knížka, kterou jsem dočetla od té doby, co se Ema narodila. Konečně! S tím blogováním a čtením to zkrátka není tak horké, jak jsem si myslela a doufala… snad bude časem líp :) Nicméně nenechte se mýlit, v[...]
Knižní dobrodružství na Stránkách světa Dneska se mi konečně do rukou dostala moje horká překladatelská novinka. Jmenuje se Stránky světa a napsal ji Kai Meyer, kterého dost možná znáte už i z jiných jeho příběhů. Rozhodně není žádným nováčkem, v rodném Německu je skoro literární superstar. A o čem je tenhle příběh? Představte si svět, v němž je moc knih mnohem silnější, než[...]
V poslední době jsem na čtení ani blogování neměla moc čas, chystala jsem se na státnice, dopisovala jsem bakalářku (o ní určitě někdy v dohledné době sesmolím článek, ostatně jsem to slíbila i respondentům svého výzkumu), v práci toho bylo taky nějak moc, takže výsledkem toho je, že jsem Ve službách zla četla téměř rovné dva měsíce. A to jsem si knížku natěšeně z práce donesla ještě coby[...]
S psaním tohohle článku jsem chvíli otálela. Povídky George Saunderse jsem dočetla už na začátku března na horách v Rakousku. A musela jsem si pořádně nechat projít hlavou, co si o téhle knížce vlastně myslím. George Saunders je jeden z nejoblíbenějších amerických povídkářů dneška. Jeho povídky vycházejí v celé řadě časopisů a novin, píše sloupky a je ověnčen bezpočtem cen. Já nejsem úplně[...]
Jarní čtení nejen o smůle Pohřbený strach. Zakázaná láska. Z každého tajemství se může vyklubat nebezpečí a za kdejakým rohem číhá smůla…. Smolná sezóna. Tak začíná anotace jedné ze zbrusu nových kubulínských divnoknih. Je to duchařina, co nakonec vlastně duchařina vůbec není, jen trochu creepy kniha. Přiznávám bez mučení, že když jsem knížku dočetla poprvé v originále,[...]
Dívku ve vlaku jsem si přála k Vánocům. Ježíšek mi ji donesl a já začala přemýšlet, proč vlastně jsem ji chtěla. Byla to jedna z těch knížek, kterým jste se na podzim nemohli vyhnout. Byla zkrátka všude. Bestseller. Kniha roku. Chtěla bych říct, že mě většinou podobné masové šílenství odradí, ale upřímně, tohle na mě úplně moc nefunguje. Nenechám se sice masou zlákat k něčemu, co by jinak[...]
Jak jsem vzala Dívku ve vlaku na výlet Vlakem, samozřejmě, jak jinak! :) Když jsem přemýšlela o tomhle krátkém článku, kterak čtu nejspíš nejprodávanější knihu loňského roku, říkala jsem si, že potřebuju příhodnou fotku. Vlakovou, nádražní. A zrovna jsem měla v plánu jednu dalekou cestu na druhý konec republiky, takže se knížka projela se mnou. Kajícně doznávám, že jsem ji ve vlaku ani[...]
